V úterý ráno jsme my – druháci vodaři - vyrazili se třídou z Hlavního nádraží vlakem do Berouna. V Berouně jsme na nás čekali lidé z ČHMÚ a ti nám řekli informace o tom, kdo jsou a co dělají.

Vydali jsme se k řece a ukazovali nám, jak se měří rychlost průtoku řeky a vysvětlovali, co dělají a proč je to užitečné. Umí předpovědět, jak vysoká je dvacetiletá, padesátiletá nebo stoletá voda. Měřili pomocí různých přístrojů. Hlavní dva přístroje vypadají jako surfy, které na sobě mají další menší přístroje, které měří rychlost průtoku vody. Poté, co doměřili jsme měli možnost si sami vyzkoušet měření na dalším toku. Přístroj, který jsme použili je RIVERSURVEYOR® S5 AND M9 a je připevněn zdola surfu, na tomto vodním toku jsme ho přesunovali ručně – chodili jsme s ním. Měří různá data a posílá je do počítače. Asi 10 metrů pod surfem jsme měřili od kraje řeky na druhý kraj po metru a zjišťovali jsme průtok FlowTrackerem druhé generace, který má zabudovaný displej a měření je s ním jednodušší než s první generací. Sám jsem byl ve vodě a není to nic lehkého. Měřili jsme docela dlouho, ale mě osobně, to bavilo sledovat i takto z blízka. Pánové z ČHMÚ jsou šikovní a moc fajn chlapi. Přístroje na veškerá měření jsou překvapivě dost drahé. Výlet se mi moc líbil a něco jsem si i zapamatoval.  

Nikolas Roba, 2.A

Návštěva Karolina spojená s komentovanou prohlídkou výstavy Amazonka, kterou nás prováděl ten nejpovolanější, pan prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc., který se svým týmem naleznul a zmapoval pramen nejdelší řeky světa Amazonky, byla velmi zajímavá a inspirativní. Živé a barvité vyprávění o expedicích a výpravách do povodí řeky Amazonky mě osobně velmi zaujalo a dovedlo k zamyšlení o udržitelnosti a ekologii lidské společnosti. Také mě zaujal spor českého týmu s National Geographic o prvenství o nalezení pramenu řeky Amazonky, který byl nakonec připsán českému týmu. Překvapil mě stav a úbytek ledovců v Andách a jaký vliv to má na tamější prostředí a obyvatelé. Velmi se mě zaujal příběh Samuela Fritze, který ve velké míře zmapoval amazonský deštný prales již v 17.století. Návštěvu bych doporučil každému, který by se rád dozvěděl něco o řece Amazonce a jejím okolí.

Napsal: Richard Gemperle 2.B

Celá přednáška mi přišla velmi zajímavá. Je to něco, kvůli čemu jsem šel studovat „Vodu“ na naší škole. Nějaká taková expedice by byla mým snem a nezáleželo by, jestli by šlo o Amazonku nebo jinou řeku, o které nemáme dost informací. Velmi se mi líbilo srovnání Amazonky s naší Vltavou a některé číselné údaje mě překvapily. Velice se mi líbily osobní zážitky a popisy cest pana Jánského.

Napsal: Vít Licek 2.D

Po volnu od školy v podobě praxí si třída 3.D volno ještě o týden prodloužila. Vyrazila se svojí třídní Ing. Beátou Kunákovou a Ing. Petrem Studničkou do nejznámějšího města španělského fotbalu, a to do Barcelony. Výlet začal 1.června na Mezinárodní den dětí, což je vtipné, protože už jen jeden ze žáků byl stále dítě. Do Barcelony jsme se dopravili letecky. První noc nás čekala v hostelu s milým překvapením - snídaní zdarma, ale další noci už jsme spali v apartmánech. Každý den byla možnost vidět kus Barcelony a některou ze zajímavých staveb, především od architekta Antonia Gaudího. Všechny stavby byly zajímavé a na svoji i na dnešní dobu dost futuristické. Po Barceloně jsme se dopravovali pomocí metra, které podle některých výpovědí spolužáků bylo dost otravné a bylo v něm neskutečné vedro na omdlení. Na tomto šestidenním výletě měli všichni dobrou náladu a pomáhalo jim k tomu krásné počasí a hlavně prožití nezapomenutelných zážitků. Na pražské letiště jsme dosedli večer 6. června plně natěšení na zbytek školního roku.
Napsal: Radim Talkner, 3.D

V červnu se šest žáků 3. ročníku zúčastnilo mezinárodního poháru betonových kánoí MAGYAR BETONKENU KUPA v Budapešti. O betonáži kánoe si můžete přečíst na webu https://betonovakanoe.webnode.cz/kanoe/. Druhým projektem byla soutěž v konstrukci mostu z vláknobetonu. Soutěž, ve které týmy vyrábějí most z betonu, je omezena několika pravidly. Nesmí se použít klasická výztuž, ani polymerbetony. Povoleny jsou jen vlákna do délky 6 cm. Omezení platí pro celkovou váhu mostu do 50 kg. Více k návrhu mostu si můžete přečíst na webových stránkách https://betonovakanoe.webnode.cz/most/. Poděkování za výbornou spolupráci patří skupině vedené prof. Ing. Petrem Štemberkem, Ph.D., D.Eng., dále zejména Ing. Vojtěchu Zachardovi, Ing. Jakubu Žákovi, Ing. Štěpánu Šonkovi, Ing. Martinu Salákovi a Ing. Filipu Fenclovi. V nabitém programu zbyl i prostor k prohlídce jaderného reaktoru a celé Budapešti, kterou jsme projeli křížem krážem na zapůjčených kolech.