ÚJV Řež je světově uznávaný a ve světě často zmiňovaný pojem, i přes písmenko Ř ve svém názvu. Součástí této instituce je Centrum výzkumu Řež, které za zabývá výzkumem a vývojem nových materiálů a pokročilých technologií, jako je např. nový betonový kontejner pro vyhořelé jaderné palivo. Díky našim učitelům z Fakulty stavební ČVUT v Praze, kteří s Centrem výzkumu Řež úzce spolupracují, jsme měli možnost se podívat dokonce až do otevřeného reaktoru LVR-15 a na vlastní oči vidět Čerenkovovo záření! Modrou lagunu! Viděli jsme i velín tohoto reaktoru včetně tlačítka AZ-5. Viděli jsme též tzv. horké komory, které se používají pro práci s radioaktivním materiálem. Vědci jsou v komorách od radioaktivního materiálu odděleny metr tlustým olověným sklem a materiálu se dotýkají pouze pomocí manipulátorů. Samozřejmě všichni, včetně nás, jsme měli na těle své osobní dozimetry. Každopádně pozorovat vědce při práci byl zážitek, ať to bylo u počítačů nebo v dílnách. Hlavně jejich soustředěnost byla skutečně obdivuhodná. Na závěr docela překvapilo, že Centrum výzkumu Řež má zájem přímo o absolventy naší stavební průmyslovky.

Již 18.ledna byla v prvním poschodí školy zahájena výstava modelů vodohospodářských staveb, které vytvořili studenti třetího ročníku. Pokud jste ji ještě neviděli, přijďte se podívat a vyberte si svého favorita.

Pravidelnou součástí vyučování hydrauliky ve druhém ročníku oboru vodohospodářských staveb je již dlouhou dobu měření v přírodě. V tomto ročníku se jedná o měření rychlostí proudění a průtoku, které již řadu let probíhá ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem.

Poslední měření proběhlo v úterý, 27.9. Fotografie pořídil Petr Komínek, žák 2A.

Jako vodaři, ti nejlepší stavaři 4. ročníku stavební školy s duší, jsme byli na den 16. 9. pozváni firmou METROSTAV na exkurzi rekonstrukce Staroměstského jezu na Vltavě. V deset hodin ráno jsme měli sraz s průvodci v ulici Masarykovo náměstí u tramvajové stanice Národní divadlo a po krátkém představení firmy jsme se vydali k lodičkám. Náš úkol byl se v lodičkách po čtyřech, dopravit pomocí dřevěných pádel, ke Staroměstskému jezu, kde stála v nadjezí výtlačná loď s výtlakem až tří set tun. Na lodi nám průvodci, kteří zároveň na realizaci projektu pracují, začali vyprávět základní informace o rekonstrukci jezu. Mohli jsme zde vidět dubové trámy na betonové desce, která je vyarmována kari sítěmi. Na železobetonovou desku se použilo okolo 250 m³ betonu. Jednotlivé kusy trámů hmotnosti 250-300 kg jsou k železobetonové desce přikotveny závitovkou, která je obalena epoxidovou pryskyřicí tuhnoucí do tří minut. Celý dřevěný jez je přikotven údajně 180 dřevěnými pilotami z původního mnohonásobku a jsou staré několik staletí. Nejstarší pilota sahá podle archeologů do roku 1506. Dubové trámy se kácely v zimě a byly namočené od jara ve vodě, aby nepopraskaly a průběžně se i v současnosti kropí, pokud se teplota ovzduší blíží ke třiceti stupňům. Projektant chtěl tímto zajistit 30-40 % vlhkosti trámů, a proto se také každý den měří. Dřevěné trámy uskupené do mříže tvoří pole, do kterých se skládají pomocí jeřábu dva kameny požadovaných rozměrů, odstřelené z lomu a ze všech vnějších stran, kromě té vrchní, jsou vybroušené. Ve spodní části jezu je po celé délce ocelové elko, jehož hrana je odkloněna zkosením tak, aby voda nepadala přímo dolů a nedocházelo v podjezí k vymílání. V podjezí se navíc bude realizovat kamenný zához. Po zajímavém povídání o jezu jsme se zpátky na lodičkách a následně tramvají dostali zpět do školy. Myslím si, že nás exkurze velice bavila a dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací ohledně rekonstruovaného jezu a také o možnosti nabízených praxí našeho oboru firmou Metrostav a.s.

Jakub Jelačič 4.C