Za pár kaček člověk může díky NetFlixu zažít, co chce, nebo co by skutečně v životě chtěl. Hlavně ať jsou emoce na pochodu. Jedno takové psychodrama by vypadalo třeba takhle. Za ponurého šedého večera přijíždí odtahovka na Stanici technické kontroly (STK) a přiváží pěkný půl století starý mikrobus. Na první pohled moc dobře udržovaný veterán. A najednou se to všechno zvrtne. Tedy v hlavně pana inspektora. Místo aby vyšel ven a vozidlo zkontroloval ve všech ohledech, tak zůstane sedět v kanceláři u svého stolu, a vymýšlí různé scénáře, jak by tohle mohlo dopadnout. Ty scénáře píše propiskou před sebou do vzduchu. Občas se směje, občas brečí. A najednou bum! Propisku zapíchne do protokolu na stole před sebou do patřičné kolonky. A podepíše. Mikrobus může jet. Přesně podle jednoho scénáře nic netušící řidič usedá za volant a vyráží do hor. Mikrobus stoupá pomalu, ale na vrchol sedla se dohrabe. Teď začíná sjezd dolů. Už je skoro tma, a světla moc nesvítí. Ani ty brzdy moc nebrzdí. Co se to tu pode mnou klepe? Vlastně už je to všechno jedno. No, a proto jsme rozjeli NetFlux! :) Vlastně se jedná o česko-francouzský projekt, taková koprodukce. A základní příběh je velmi obdobný, akorát že v našem příběhu jsou inspektoři neoblomní a vyžadují všechno změřit, ověřit … prostor na dohady a náhody neexistuje. Jedná se totiž o české a francouzské jaderné elektrárny. A ano, jsou to už také tak trochu veteráni, ale neskutečně užiteční. NetFlux je tedy projekt, v rámci kterého se zjišťuje vliv neutronového toku (anglicky neutron flux) na životnost stavebních materiálů. Na francouzské straně pracují odborníci z CEA (francouzská výzkumná a vývojová instituce), kteří mají prsty například i v jaderném pohonu plavidel francouzského námořnictva. Na české straně jsou, opět díky spolupráci s naší partnerskou Fakultou stavební ČVUT, i naši studenti. I když několikaletý projekt teprve začíná, tak v naší nové školní laborce už, vedle vyráběných betonových kánoí, probíhají přípravné práce týkající se výroby zkušebních betonových těles. Výrobní technologie, přesnost výroby, stejnorodost materiálu anebo naopak předepsaná poškození, to vše vyžaduje důkladné prozkoumání a ověření před odesláním do reaktoru v Řeži. A právě do Řeže jsme se dnes podívali a účastnili se diskusí a prohlídek společně s francouzskými, tedy vlastně našimi, kolegy, a samozřejmě s kolegy z Centra Výzkumu Řež. Tam se o nás starali odborníci přes reaktory a horké komory, a samozřejmě jaderná Alica a také Katka Hrrr, doktorandka, kterou můžeme potkat každou středu odpoledne v naší školní laborce. Prohlídky se týkaly veškerých pracovišť Centra výzkumu Řež, která budou využívána v rámci projektu NetFlux. Takže jsme viděli i reaktor. I jsme si na něj sáhli. Nicméně dnes jsme se do otevřeného reaktoru, jako Sitnikov v seriálu HBO Černobyl, bohužel nepodívali, ale aspoň jsme se postavili a vyfotili na víku reaktoru LVR-15. Reaktor je v kampani a jede naplno, a zkušební vzorky několik metrů pod námi v aktivní zóně zrovna zažívaly skutečné peklo. Ale proto se to dělá, že? Prostě abychom věděli, že stavební a strojní materiály během životnosti jaderných zařízení přežijí bez úhony všechno možné i nemožné. A přesně takto i vznikají podklady, na základě kterých inspektoři s klidným svědomím podepisují další prodloužení provozních licencí českých a francouzských jaderných elektráren. Ano, i na nás se můžete spolehnout!

 

Ambassade de France en République tchèque Technologická agentura ČR Fakulta stavební ČVUT v Praze Centrum výzkumu Řež ATENA cervenka.cz cea.fr anr.fr