Naše škola

A je to. Už se s námi v jádru počítá!

Že firmy na školách shánějí nové šikovné zaměstnance, se ví. Ale na rovinu, schopní, vzdělaní, okamžitě zařaditelní studenti z nebe nepadají. Sorry, ale fakt ne. V tomto ohledu naprosto bezprecedentní přístup k shánění nových zaměstnanců předvádějí nyní již kolegové z jaderné elektrárny Temelín a kolegové z Energoprojektu Praha, oba součást skupiny ČEZ. A jak takové shánění v jejich pojetí vypadá? Je to plné zapojení našich studentů do dlouhodobých aktivit týkajících se např. zjišťování stavu stavebních konstrukcí a jejich následné posuzování vzhledem k jejich zbytkové životnosti. Plné zapojení znamená, že to skutečně s nimi děláme, na naší skromné úrovni. Jako super zájmovka. Samozřejmě i tato aktivita vznikla díky spolupráci naší školy s Fakultou stavební ČVUT v Praze a jsme vedeni našimi učiteli z fakulty. To už je ale u nás na škole samozřejmost, že můžeme zkoumat prakticky cokoliv nás zajímá a jsme při tom soustavně vedeni. Ale zkušenosti přímo z běžně nepřístupných míst a plnohodnotné zapojení do diskusí odborníků, to jsou zážitky, které jednak motivují ke studiu, ale také ukazují možné budoucí profesní cestičky. Jako není nad to, když zkušený stavař, který spolurozhoduje o budoucnosti naší strategické infrastruktury, okamžitě odpovídá na dotazy a umí plně vysvětlit veškeré nejasnosti do takových detailů, že se z toho točí hlava. Jasné je, že ne vše je pro nás otevřeno, zatím, ale už po prvních těchto setkáních je cítit posun směrem k fajnovému životu, ať už bude kdekoliv. A proč kdekoliv? Protože tam vždy budeme „vzdělaní my“.

Třída 2.A na lyžařském kurzu

V termínu 12. - 18. února proběhl lyžařský kurz třídy 2.A ve Špindlerově Mlýně. Ačkoliv počasí nebylo úplně ideální, strávili jsme většinu času na lyžích a snowboardech. Program jsme doplnili o procházky po městě, návštěvu aquaparku a nejrůznější večerní soutěže a hry v režii samotných žáků. Do Prahy se všichni žáci úspěšně vrátili ve zdraví, bez zlomení jediné končetiny.

Návštěva veletrhu For Pasiv

V pátek 16. února se vydaly třídy 2. ročníku zaměření pozemní stavby na veletrh For Pasiv na výstaviště v Letňanech. Žáci i vyučující měli příležitost seznámit se s nejnovějšími inovacemi v oblasti stavebních materiálů, konstrukčních detailů, energeticky úsporných řešení a možnostmi inteligentního řízení moderních budov.

V Česku vzniká šest středoškolských betonářských loděnic

Avizovaný závod betonových kánoí se konat bude. A je plánován na začátek letošního června v loděnici ČVUT v pražské Chuchli. Toto je jeden z výsledků setkání středoškolských týmů, které se sešli na Fakultě stavební ČVUT v Praze, aby se podělily o své dosavadní zkušenosti z příprav svých betonových kánoí. Zatím jsou nejdále kolegové ze stavebních průmyslovek ve Vysokém Mýtě a Jihlavě, kteří již své betonové kánoe vyrobili. Sice ne všechny jsou určeny pro závod, ale každopádně prokázaly odhodlání těchto studentů a jejich učitelů. Náš tým a týmy z Havlíčkova Brodu a Hradce Králové mají hotové formy, což je jedna z nejnáročnějších etap výroby betonových kánoí. Všem ale totálně vyrazil dech tým chemiků z Otrokovic, kteří se pod vedením svých učitelů rozhodli vyrobit vlastní kánoi, a dokonce možná i doma v Otrokovicích. Chemici-stavaři? Jako fakt? Jo. Samozřejmě vše bude probíhat v úzké spolupráci s naší školou. Takže baťovské Otrokovice skutečně nezklamaly a jdou do toho naplno ve všech ohledech. Následné diskuse našich učitelů s učiteli z Otrokovic totiž byly neméně výživné, když vyšlo najevo, že na chemické průmce v Otrokovicích padlo rozhodnutí, že studenti vyvinou alespoň tři nové materiály určené pro výrobu vláken do betonu, přičemž jedny z nich budou jako recyklovaná vlákna z PET láhví. Tak na tohle už zareagovali i naši učitelé z Fakulty stavební ČVUT tím, že pomohou tento výzkum zasadit na patřičnou úroveň. Takže rovnou zástupcům týmu z Otrokovic na stavební fakultě ukázali laboratoř nanotechnologií a i způsob ověřování soudržnosti vláken s cementovou matricí. Ostatně Otrokovičtí mají svůj vlastní SEM mikroskop, takže si s kolegy z ČVUT budou moci navzájem kontrolovat výsledky svého výzkumu. Závěrem se tedy dá říct, že setkání týmů na stavební fakultě, které zahájil pan proděkan pro vnější vztahy, prof. Karel Kabele, který mimochodem nad průběhem samotného závodu bude za ČVUT dohlížet, bylo velmi úspěšné a studenti si odnesli jednak informace ohledně studia na ČVUT a možností spolupráce s fakultou, tak nadšení do další práce na svých betonových kánoích.

Průmka v Otrokovicích jde do kánoí s námi!

Na konci uplynulého roku jsme zajeli do Otrokovic, tedy jsme cestovali hodně na východ České republiky. Že to bude zajímavé, bylo jasné, protože jednak Otrokovice jsou hned vedle Zlína, ale hlavně to jsou dvě města se zásadní historií, co se týče technologií, inovací a přístupu k obecnému vzdělávání. Tak třeba letadla z Otrokovic dobyla celý svět, ať už to bylo v akrobacii nebo v zemědělství. No a boty ze Zlína? To ví každý. Ale ne každý ví, že právě Baťa byl i u zrodu otrokovického leteckého úspěchu. Prostě Otrokovice jsou město s baťovskou tradicí, což znamená píle a posun hodně vpřed. No a teď k naší věci. My, jako stavaři, používáme materiály, které je třeba všemožně upravovat tak, aby byly co nejlehčí, nejpevnější, nejhouževnatější … prostě nej. No a otrokovická průmyslovka se mimo jiné soustředí na aplikovanou chemii. A chemie je právě ten obor, který umožňuje vylepšovat materiály. Takže, jako vždy na začátku, slovo dalo slovo, a tamní pan ředitel se s naší paní ředitelkou dohodli, že společně vytvoříme novou betonovou kánoi, kdy my, stavaři, se postaráme o návrh konstrukce kánoe, výrobu formy a betonáž, a naši studentští kolegové z Otrokovic nám pomůžou vylepšit beton, tedy vlastně vláknobeton. Šuškalo se totiž o nových umělých vláknech, které by měly beton zesílit a zabránit jeho náhlému poškození, což se na vodě hodí. A že tamní mladí chemici mají našlápnuto správným směrem, bylo jasné hned po příjezdu, kdy jsme se zúčastnili přednášky Michaela Londesborougha, kterého pozval tamní ředitel, aby studenty ke spolupráci patřičně namotivoval. A že to tam na škole také berou z gruntu, bylo jasné z jejich tradiční Noci alchymistů, kdy kromě žáků základních škol, a tedy budoucích studentů tamní průmky, se k horlivému experimentování nechali strhnout i hasiči, kteří celou tu alchymistickou divočinu jistili. Takže se těšíme na fajn kolegy, kteří navíc mají svou školu velmi dobře vybavenou pro vývoj inovativních materiálů.

Světový silniční kongres 2023

V říjnu hostila Praha XXVII. světový silniční kongres a dopraváci z Dušní samozřejmě nemohli chybět. Kromě nich se kongresu zúčastnilo kolem 4000 delegátů převážně ze zahraničí, kteří představili nejnovější trendy a technologie v sektoru silniční dopravy. Sešli se zde i ministři dopravy z téměř 130 zemí, aby se zde podělili o své postřehy z modernizace jejich národní silniční infrastruktury.

Pro naše žáky byl připraven bohatý program - na velké výstavě se představili výrobci a dodavatelé zařízení a služeb, poradci a další organizace spojené se silnicemi. Navštívili jsme mezinárodní pavilony, seznámili se s nejnovějšími technologiemi a měli jsme možnost vyzkoušet nejmodernější stroje. Společně s dalšími středoškoláky jsme se účastnili zajímavé přednášky a zapojili se i do několika workshopů.

Jsme rádi, že nám bylo ve spolupráci s Českou silniční společností umožněno tento kongres navštívit a přesvědčit se, že dopravní stavitelství je opravdu perspektivní obor.

Mombušó v akci

Nedávno byl u nás na škole senseiův učeň, který nám představil japonské státní stipendium, takzvané Mombušó, a který nyní dokončuje své doktorské studium na Jokohamské národní univerzitě právě díky tomuto stipendiu. Jo, tak toho jsme při dvoutýdenní návštěvě Japonska také potkali. A velmi pracovně. Vlastně tyto dva týdny byly taková ukázka možností, které člověk má, když získá Mombušó. Představu o studentském životě pomohly utvořit návštěvy dvou státních univerzit, Tokijské univerzity (UTokyo) a Jokohamské národní (YNU) a jedné soukromé, Šizuoka Sangjó (SSU), kde po prezentaci našeho výzkumu bylo možné promluvit s tamními studenty. Shrnout se to dá tak, že práce je na škole opravdu hodně, ale člověk má i volno. Třeba na cestování po Japonsku a poznávání jeho historie, ale i nejnovějších technologických trendů, včetně architektury. To jsme ostatně provedli také. Poznávání. A třeba i zemětřesení (M 4,2), které udeřilo, když jsme byli na Tokijské univerzitě. Jenže ve staré historické budově architektury bylo sotva poznat. Asi proto, že architekti a stavaři věděli, kam si kvůli podloží nejlépe umístit svoji školu. Takže tato pradávná moudrost se velmi zajímavě prolíná se současností v kompozici měst, ale třeba i v jídle. Takže vidět budhistický či šintoistický chrám a hned vedle centrum japonského vesmírného výzkumu, nebo starou přístavní budovu uvnitř moderní obchodní čtvrti, prostě oku ladily. Stejně tak i kampusy univerzit vykazovali uvědomělé rozšiřování a modernizaci. Každopádně velký zážitek bylo opravdové running sushi, rychlá a zběsilá jízda po Tokiu ala Tokyo Drift, Akihabara, Shibuya crossing, jokohamská betonová kánoe, jaderná Alica v Japonsku, pohled na večerní Tokijský záliv při odletu, a dotek Pacifiku, kde někde daleko za obzorem byla Amerika. Ale tam zase až třeba příští rok.

Dopraváci navštívili stavbu dálnice D7

Ve čtvrtek 9.11. vyrazili dopraváci ze 4A a 3B na laskavé pozvání firmy Komovia na exkurzi na stavbu dálnice D7, konkrétně na 4,4 km dlouhý úsek Chlumčany. Tento úsek má být zprovozněn od 1.září příštího roku, takže se již pokládají finální vrstvy vozovky. Chlumčany jsme měli možnost navštívit na jaře, takže bylo zajímavé srovnat, jak se za cca půl roku stavba posunula. Prohlédli jsme si hotové mosty, terénní úpravy, stroje potřebné pro pokládku živičných vrstev, odvodnění dálnice … to vše bylo doprovázeno fundovaným výkladem. Na závěr jsme pak mohli jako první autobus projet po nehotové části dálnice, byl což hlavně pro našeho pana řidiče (ale i pro nás :) ) velký zážitek!

Exkurze na Dlouhých stráních

V úterý 24. 10. se třídy 4.D a 4.E vydaly na exkurzi na přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně. Poslechli jsme si zajímavý výklad, podívali se dovnitř elektrárny a autobusem jsme vyjeli k oběma nádržím. Celou horní nádrž jsme obešli a užili si krásné podzimní výhledy na Jeseníky.