Praha 1, Dušní 17
Po volnu od školy v podobě praxí si třída 3.D volno ještě o týden prodloužila. Vyrazila se svojí třídní Ing. Beátou Kunákovou a Ing. Petrem Studničkou do nejznámějšího města španělského fotbalu, a to do Barcelony. Výlet začal 1.června na Mezinárodní den dětí, což je vtipné, protože už jen jeden ze žáků byl stále dítě. Do Barcelony jsme se dopravili letecky. První noc nás čekala v hostelu s milým překvapením - snídaní zdarma, ale další noci už jsme spali v apartmánech. Každý den byla možnost vidět kus Barcelony a některou ze zajímavých staveb, především od architekta Antonia Gaudího. Všechny stavby byly zajímavé a na svoji i na dnešní dobu dost futuristické. Po Barceloně jsme se dopravovali pomocí metra, které podle některých výpovědí spolužáků bylo dost otravné a bylo v něm neskutečné vedro na omdlení. Na tomto šestidenním výletě měli všichni dobrou náladu a pomáhalo jim k tomu krásné počasí a hlavně prožití nezapomenutelných zážitků. Na pražské letiště jsme dosedli večer 6. června plně natěšení na zbytek školního roku.
Napsal: Radim Talkner, 3.D
A ještě na závěr pár postřehů spolužáků:
„V Barceloně se mi líbilo, bavilo mě chodit po městě a sledovat dění. Vybrané návštěvy a zastávky byly skvělé. Obě vily Gaudiho se mi velice líbili, Sagrada de Familia byla parádní a působila skvělým dojmem. Myslím si, že zájezd byl dobře z organizovaný a dobře vymyšlený a zařízený. Moře bylo skvělé osvěžení po náročném dni plném památek.“ (Vojtěch Černý)
„Zájezd do Barcelony byl pro mě velikým překvapením, odnesl jsem si odtud spoustu nezapomenutelných vzpomínek, hlavně z prohlídky fascinující Sagrady Familia. Doufám, že v budoucnu budu mít ještě někdy příležitost se tam vrátit.“ (Dan Frič)
„Zájezd do Barcelony jsem si velice užil, překvapilo mě, jak vše proběhlo hladce a poměrně bez problémů. Nejvíce se mi líbila prohlídka Sagrady a koupání v moři.“ (Tomáš Macek)
„Barcelona byla lepší, než jsem čekal, tento výlet rozhodně nikdy nezapomenu.“ (Denis Bendičák)
„Z Barcelony jsem měl největší zážitek z budovy „Sagrada Familia“. Její monstrozita uvnitř mě absolutně ohromila a možnost výhledu až z nějakých 65m nad povrchem mi roztřásla kolena.“ (Pavel Bureš)
